Doporučuji používat VPN pro větší bezpečnost na internetu.

Proč nesnáším úřady a úředníky?!

Dnes jsem šel na písemné testy ohledně autoškoly a zkušenost s úřady byla nezapomenutelná. Škoda se o tento příběh nepodělit také s Vámi.

Přiznávám, ráno jsem si trochu pokazil sám. Teprve v 7:00 dívám na pozvánku, že se sice testy dělají na Magistrátě, ale na úplně jiné adrese někde na Bohdalci. Hážu do Googlu, kde to je a fotím si mapku.

Ujel mi autobus, testy mám od 8:30 a autobusem přijíždím těsně v 8:25. Tak skoro utíkám a dorazím na adresu, která je na pozvánce. Čeká mě závora a prázdná recepce u ní.

Adresa Magistrátu hlavního města Prahy

Na pozvánce je napsáno 150m za STK. Nemám tušení, co je to STK a tak projdu bránou a jdu hlouběji do areálu. Brzy dojdu nakonec a všude vidím jen nějaké autodílny.

Vracím se a zkouším jít teda 150 metrů směrem dál po vstupu do aréálu. Konečně vidím ošklivou komunistickou ceduli Magistrát hlavního města Prahy. Rychle vstoupím do budovy a vidím, že je to jen nějaká registrace aut. Ptám se tedy pána u přepážky, kam mám jít dělat testy. On říká, že ještě 200 metrů dál dolů.

Vyjdu ven, jdu tím směrem a tam areál končí plotem. Chvíli se tam motám a pak jdu opět na ulici a zkouším pokračovat. Hned pak potkám konečně velkou budovu Magistrátu, ale vepředu vidím odbor pro Imigraci a vpravo zase jen nějaké oddělení evidence motorových vozidel. Rozhodnu se tedy jít do vchodu pro evidenci aut, že se tam poptám.

Jdu za první úřednicí, kterou vidím, paní Václava Zívalová a ptám se, kam mám jít psát testy. Ona že vůbec neví, že jsem špatně, že asi někde nahoře v té budově.

Vyjdu ven a rozhodnu se jít do hlavního vchodu, který je určen imigrantům. Tam potkám bezzubého staršího securiťáka a ptám se jeho. Ten mě hned odkáže na třetí vchod hned za rohem – děkuji mu. Jsem šťastný, že jsem na místě, najdu zkušebnu, ale nikde žádná recepce ani žádný úředník, kterého bych se zeptal, jestli mě vezmou i o pár minut později. Ptám se tedy náhodné slečny a ta se mě ptá, jestli už jsem platil poplatek. Ne, neplatil. Tak mám jít do čtvrtého vchodu zezadu a tam u automatu zaplatit a pak teprve přijít na zkoušku.

Ok, vycházím ven, u automatu asi 5 lidí fronta. Jde to rychle, tak se s nima trochu hodím do řeči, jestli někdo neví, jak je to s tím, když jdu pozdě. Také se mi svěřují, že jdou pozdě, tak snad to bude v pořádku. Najednou mi však automat nechce vzít mojí 1000 korunovou bankovku. Poplatek je 700 kč a v peněžence už mám jen 500 korunu. Karty to samozřejmě nebere. Koukám na displej a vidím tohle:

Automat na peníze na Magistrátu

Vždyť slečně přede mnou to tisícovku ještě vzalo! Za mnou stojí nějaký pán, tak se ho ptám a prý mám zajít na pokladnu. Ano, posílá mě ke vchodu, kde jsem byl jako první – na evidenci vozidel. Divně se kouká, proč si automat fotím, ale v tuhle chvíli vím, že je to na článek.

Dojdu k pokladně, zaplatím a ptám se úřednice, jestli neví, jak to je, když jdu pozdě. Vůbec neví, ale dává mi dva doklady s tím, že mám odevzdat oba.

Tady obrázek úřadu. Jeho vchody a čísla kroků, jak jsem ho celý obcházel.

Krok za krokem kolem úřadu

Vracím se zpátky ke zkoušecí místnosti. Nikde žádný úředník, nevím, co mám dělat. Lezu hlouběji do kanceláří a vidím nějakou paní, ptám se jí, jestli tady pracuje. Ona že ano a ptám se, co mám dělat, když jdu pozdě. Ona, že tu sice pracuje, ale není z magistrátu, takže neví. V tomhle okamžiku potkávám další náhodnou slečnu a ptám se jí, co by dělala. Ona ať tam zkusím zajít. Tak tedy ok.

Vejdu do zkoušecí místnosti, vidím dva komisaře a nějaké lidi na počítačích, kteří dělají testy. Říkám, že jdu pozdě a jestli mě ještě vezmou. Dostane se mi odpovědi: “Pane, nikdo vás sem nepozval. Odejděte za dveře.”. Vracím se tedy za slečnou a kupuju si Coca colu z automatu. Stála 22 korun a byla teplá jak z máminýho prsu. Ta Coca cola byla dneska moje první jídlo, protože jsem ráno nestíhal.

Kolem 9:15 mi volá neznámé číslo. Je to člověk z naší autoškoly, že je celou dobu v čekárně. Odevzdám mu občanku s potvrzením o zaplacení a jít o hodinu později prý není problém. Mojí autoškolu miluju, ale o tom napíšu článek jindy. Samozřejmě jsem během čekání přemýšlel jim volat, ale kanceláře nebyly v otevírací době a ani jsem nevěděl, že tam v ten den mají být také.

Test jsem o bod neudělal a tak mě návštěva tohoto úřadu čeká znova. Nebylo to nic těžkého, ale ani jsem nedal moc času přípravě. Smutné, že je to jediná věc na dnešním dni, která mě nijak neštve.

Pozitivní je, že jsem slečnu, která se mnou čekala, potkal znova na zastávce a příjemně jsme pokecali. Za normálních okolností bych se jen tak s cizíma lidma asi nebavil.

Závěrem chci říct, že nevím, co ta cena 700 kč obsahovala. Jestli práci 2 komisařů a náklady 30 minut na počítači. Navíc mě šokovala ta neinformovanost úředníků, kteří jsou pro daňového poplatníka velikou zátěží.

Pokud máte podobný příběh, rád ho otisknu na svém webu NEdaním.cz.

1 komentář


  1. // Odpovědět

    Když jsem sázel les,tak úřednická preparace byla taková,že tohodle chlapa by to zabilo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *